3. Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku

19.04.2013 21:25

Michelle Bosmier

Podle nové studie, kterou prováděl the National Institute on Aging v Baltimoru, je zjevné, že 1 až 2-denní půst prováděný každý týden zřejmě zlepšuje stav mozku u nemocných s Alzheimerovu nebo Parkinsonovou chorobou. Vědci odhalili, že zastavení příjmu potravy na krátkou dobu spouští ochranné mechanismy v mozku, které působí také proti následkům neurodegenerativních problémů.

Kalorický příjem ovlivňuje mozek

Prof. Mark Mattson, hlavní autor studie, jenž je zároveň i profesorem Neurologie na the Johns Hopkins University School of Medicine, to vysvětluje tím, že „snížení kalorického příjmu může pomoci nemocnému mozku, ale nelze toho dosáhnout pouze redukcí celkového příjmu potravin. Zdá se, že mnohem lepší je využívat přerušované vlny půstů, kdy nejíte vůbec nic a ty střídáte s obdobími, kdy jíte kolik chcete. Jinými slovy řečeno, časové rozvržení se zdá být kritickým prvkem tohoto procesu.“

Vědecký tým vedený prof. Mattsonem objevil, že snížení příjmu potravin na cca 500 kalorií při půstu dostačuje k optimálním účinkům a může významně zlepšit dlouhodobou poznávací funkci mozku. Mezi jídla, která jsou doporučována ke konzumaci při půstu, patří zelenina bohatá na vlákniny, neslazený čaj nebo voda.

Omezení kalorického příjmu mívá blahodárné účinky na lidské zdraví a může prodlužovat délku života - to ostatně není nic nového pod sluncem. První výzkumy sledující účinky diet s omezeným počtem kalorií se datují zpět až od roku 1934, kdy vědci z the Cornell University popsali výsledky experimentu s morčaty, krmenými dietou se sníženým počtem kalorií. Zjistili, že nutriční hladiny těchto morčat byly zvýšené a tato se dožívala až dvojnásobného věku ve srovnání s běžnými morčaty. Později zkoumal účinky omezeného kalorického příjmu ještě detailněji Dr. Roy Walford na UCLA a odhalil, že takovýto druh diet mívá potenciál k léčení mnoha nemocí vysokého věku a těmto dietářům přináší omlazující účinky.

Půst je něco jako „posilování mozkových závitů“

Vědecká komunita se nyní zajímá o poznatky kolem neuro-protektivního potenciálu sníženého kalorického příjmu. Vědci jako je prof. Mattson jsou už přesvědčení, že půst nejenže prodlužuje délku života, ale kromě toho i brzdí nástup mnoha potíží, postihujících mozek. Díky prováděným výzkumům se dochází k poznání, že produkce látek podporujících růst mozkových buněk bývá významně posilována právě redukcí příjmu potravy.

„Mozkové buňky jsou v takovém případě vystaveny mírnému stresu, který je analogický k účinkům procvičování svalových buněk. Obecný efekt pak bývá přínosný,“ sděluje prof. Mattson, který věří, že už je možné formulovat novou evoluční hypotézu o tom, proč se naše mozky při nedostatečném příjmu potravy chovají právě takto. „Jakmile se zdroje staly nedostatkové, naši předkové museli začít usilovat o jídlo. Ti, jejichž mozky reagovaly nejdokonaleji, protože si pamatovali, kde by bylo možné nalézt nové slibné zdroje nebo se uměli lépe vyhnout predátorům, se dostávali k potravě dříve. A takto nějak se možná rozvinul mechanismus vyvolávající růst neuronů v obdobích hladovění.“

Prof. Mattson se opírá o předchozí studie, které analyzovaly dopad půstu na všeobecné zdraví. Dalším úkolem pro jeho tým je popsat účinky půstu na mozek za použití metod magnetické rezonance (MRI) a dalších. Pokud se s jistotou vědecky prokáže spojitost mezi půstem a zdravím mozku, věří prof. Mattson, že u mnoha lidí by bylo možné dosáhnout významného posílení mozkových funkcí. A realizovat by se to dalo jen prostým zavedením dnů s přerušeným příjmem energie. Optimální četnost je přitom zřejmě jednou za týden.


Zdroje použité pro tento příspěvek:
http://www.guardian.co.uk
http://www.todayonline.com
http://www.scientificamerican.com


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/035166_intermittent_fasting_brain_health_calories.html)