36. Vědce ohromilo, jak výrazně mohou střevní bakterie ovlivňovat naše nálady a funkce mozku

19.10.2017 21:44

Rhonda Johansson Tags

Vědcům se podařilo prokázat u lidí souvislosti mezi střevními bakteriemi a emocemi. Je to poprvé, co se podařilo zkoumat odlišnosti v chování a v neurobiologických ukazatelích v závislosti na osídlení střev bakteriemi. Vědci z kalifornské univerzity v Los Angeles při tomto experimentu pozorovali 40 zdravých žen a sestavovali charakteristiky jejich chování a činnosti mozku ve vztahu k profilu jejich střevní mikroflory.

V rámci této studie bylo potřeba analyzovat mikrobiální složení vzorků stolice sledovaných osob a měřit mozkovou aktivitu metodou MRI, ze které bylo možné vyhodnocovat jejich emoční reakce. Ženy byly rozděleny do skupin podle bakterií, které převládaly v jejich stolici. Do první skupiny tak bylo zařazeno 33 osob, i nichž převládaly bakterie rodu Bacteroides, do druhé skupiny pak zbývajících 7 žen s bakteriemi rodu Prevotella. První překvapení nastalo již při zjištění, že ženy z první skupiny vykazovaly silnější vrstvy šedé hmoty v mozku v oblastech frontal cortex a insula. To jsou oblasti, ve kterých se odehrává naše zpracovávání informací. Ve druhé skupině se naopak vyskytovalo větší množství neuronových spojení v oblastech, které souvisí s emocemi, pozorností a vnímavostí. Tato skupina také vykazovala menší objem v hippocampu, ve kterém se ukládá naše dlouhodobá paměť a který řídí naše odezvy v emočních situacích. A jak se dalo očekávat, ve druhé skupině docházelo při prohlížení testovacích fotografií k silnějším negativním pocitům, jako jsou úzkost, podrážděnost nebo zvýšený stres.

Zjištěné výsledky pouze dokládají už dlouho známé teorie, že existuje propojenost mezi střevními bakteriemi a našimi emocemi. Předchozí výzkum probíhal pouze na zvířatech, takže stále chyběly důkazy tohoto propojení u lidí.

Autoři studie upozorňují, že jejich výsledky nedokazují, že by bakterie ve střevech ovlivňovaly vývoj mozku, nebo že by rozdílnosti ve stavbě mozku jakkoliv narušovaly produkci bakterií. Byla ale odkryta možnost, že mezi lidským mozkem a střevními bakteriemi existují souvislosti.

Kompletní závěry této studie byly publikovány v magazínu The Psychosomatic Medicine.

Mozek je propojen se střevy

Stále přibývají nové důkazy o tom, že střeva jsou v podstatě naším „druhým mozkem“. Vědci proto začali zkoumat, jak střeva mohou ovlivňovat procesy v mozku a naopak. Dosavadní výsledky již naznačují, že střevní mikroflora a s ní související stav trávicího traktu (jako je např. syndrom dráždivého tračníku) mohou dokonce vést i k depresi nebo k úzkostem.

Vnitřní nervový systém (enteric nervous system - ENS) se skládá z více než 100 miliónů nervových buněk, které obklopují trávicí trubici od jícnu až po konečník. Dr. Jay Pasricha - specialista na ENS, který je zaměřen na jeho spojitost s náladovostí, o tom říká: „Desítky let se výzkumníci a lékaři domnívali, že se úzkosti a deprese podílí na potížích trávení, jako jsou zácpy, průjmy, krvácení nebo bolestivost břicha. Avšak současné studie dokládají, že by to mohlo být i obráceně. Dokázalo se již, že pokud dojde k podráždění trávicího systému (ať už kvůli onemocnění nebo nevhodné stravě), začne tento vysílat signály do centrálního nervového systému a to pak nevyhnutelně vede i ke změnám nálad.“

Dr. Pasricha tak navrhuje možné vysvětlení, proč u lidí se syndromem dráždivého tračníku dochází ve zvýšené míře k depresím a stavům úzkosti.

Pokud k této spojitosti přihlédneme, může to vést ke zlepšení léčby a prevence. A ještě důležitější je to, že by to mohlo přimět pacienty, aby se více zaměřili na svůj životní styl a své návyky - především v oblasti stravování. Dostatečná a každodenní konzumace ovoce, zeleniny, ořechů a dalších zdravých potravin by tak u nás mohla významně omezit i rizika vzniku psychických problémů.

Pokud vezmeme v úvahu, že léky předepisované na psychické potíže nám způsobují i mnoho nežádoucích vedlejších účinků (z nichž mnohé mohou vést následně i k těžkým somatickým potížím), pak by se přechod na zdravější životní styl mohl ukázat jako snadnější (a také levnější) způsob léčby...


 

Použité zdroje:
http://nutrients.news
https://www.sciencedaily.com/releases/2017/06/170629134241.htm
http://www.hopkinsmedicine.org/health/healthy_aging/healthy_body/the-brain-gut-connection
http://journals.lww.com/psychosomaticmedicine/Abstract/publishahead/Brain_structure_and_response_to_emotional_stimuli.98803.aspx


 

(Přeloženo z www.naturalnews.com/2017-07-10-scientists-stunned-to-learn-that-gut-bacteria-seem-to-have-control-over-your-moods-and-brain-function.html)