4. Příznaky jsou užitečné: respektujte inteligenci těla, které se umí léčit samo

16.01.2011 13:16

Dana Ullman, MPH

Žasli jste také někdy nad tím, co všechno vychází z vašeho nosu, když máte jen obyčejné nachlazení? Takové výtoky z nosu bývají složeny z mrtvých virů nebo bakterií, zabitých obraným systémem těla, z mrtvých bílých krvinek, které zahynuly následkem infekce a z tekuté složky, pojmenované mukus (hlen), kterou si tělo vytváří jako přepravní prostředek pro odstranění těchto odpadů.

Pokud začnete užívat běžné volně prodejné léky na obyčejné nachlazení, ty působí tak, že snižují schopnost těla k tvoření hlenu a to má za následek potlačování snahy těla eliminovat a vyloučit původce nákaz ven. Ačkoliv takové běžné léky mohou dočasně zastavit výtok z nosu, jejich vedlejším účinkem bývá ucpávání průdušek, bolesti hlavy a únava, které mohou být v konečném důsledku ještě problémovější a více obtěžující, než původní výtok z nosu.

Z toho plyne ponaučení, že lék, kterým se účinně zvládají příznaky nemoci, nemusí být ve skutečnosti hojivý (a vlastně tedy ani nepomáhá).

MOUDROST NAŠEHO TĚLA

Základním předpokladem, na kterém je postavena celá přírodní léčba, je to, že lidskému tělu je vrozena moudrost, která usiluje o vlastní obranu a přežití. Příznaky nemoci nejsou prostě jen „něco špatného“, ale ve skutečnosti se jedná o odezvu a snahu organismu bránit se a sám se léčit v případě infekce nebo stresové zátěže. Hans Selye, MD PhD, zakladatel nauky o stresu, prohlásil: „Nemoc neznamená pouhé podlehnutí ataku, ale je to rovněž boj o zdraví; pokud se boj nekoná, nemůžeme mluvit o nemoci.“

Naše lidské tělo už tisíce let přežívá, protože je neuvěřitelně adaptabilní - a jedním ze způsobů adaptace je vznik příznaků nemoci. Ať už se jedná o horečku nebo zápal, kašel a zahlenění, nevolnost a zvracení, malátnost a komatózní stavy anebo dokonce i o množství emočních a duševních stavů, každý takový příznak představuje co nejúčelnější odezvu těla, aby se vyrovnalo s infekcí nebo přizpůsobilo stresu.


I když příznaky mohou být tím nejlepším, co momentálně podniká organismus na svou obranu, nebývá obvykle účinné jen ponechat tělo, aby se léčilo samo. Je potřeba poskytnout mu určitou péči i z pohledu výživy, aby se podpořila jeho vlastní snaha o sebeléčbu. Úlohou lékařů, léčitelů i samotných pacientů je stanovit, ve kterých případech je potřeba pomáhat této vnitřní moudrosti těla a kdy naopak udělat protizásah, aby byla jistota, že si tělo neublíží.

Slovo příznak (symptom) pochází z řeckého kořene a znamená přibližně „cosi, co má souvislost s něčím jiným“. Příznaky jsou znamením nebo signálem něčeho dalšího a jejich léčení nemusí nutně změnit ještě i „něco jiného“. V zásadě vzato je příznak signálem - něco jako varovná kontrolka, že něco není v rovnováze. Je to podobné jako kontrolka ve vašem autě. A přestože taková kontrolka po vyšroubování žárovky už nebude funkční, neznamená to ještě, že tím byl vyřešen mnohem složitější problém, který původně vedl k její signalizaci.

V roce 1942 napsal lékař Walter B. Cannon klíčovou knížku „Moudrost těla“ [1]. Tato knížka, považovaná za klasický titul lékařské literatury, detailně popisuje impozantní a důmyslné odezvy těla, které slouží k jeho obraně a léčení.

Mnoho předních vědců, mezi které patří např. i Dr. Hans Selye, rozvedli Cannonovu práci ještě dále - pomocí poznání, že symptomy jsou ve skutečnosti odrazem úsilí organismu vyrovnat se s infekcí nebo stresem. Nedávno vyšla knížka: Proč se stáváme nemocní: nová věda Darwinistické medicíny od autorů Randolpha Nesse, MD, a George Williamse, PhD. [2]. V této knížce se dává do souvislostí důležitost spojitosti symptomů a nemoci, které prochází v lidském těle vlastní evolucí. Tito autoři poukazují na to, jak naše příznaky a zdánlivě běžné tělesné funkce společně působí jako důležitá ochrana:


- horečka je důležitou a životadárnou obranou proti infekci

- slzy pomáhají promývat a čistit oči

- dýchací cesty jsou zvlhčovány sekrety, obsahujícími protilátky a enzymy, které se pohybují krkem a průduškovými větvemi, aby pomáhaly hubit vetřelce

- v uších je vylučován antibakteriální maz, který napomáhá v boji s infekcí

- pravidelné promývání úst slinami ničí některé patogeny a další vypuzuje, aby mohly být ničeny žaludeční kyselinou a enzymy

Aniž byste museli svému tělu říkat, co má dělat, naše vrozené smysly pro přežití vyvinuly vyspělý systém odezev jak pro staré, tak i nové druhy infekcí a stresů.


Nové fyzikální teorie nabízí dnes další podporu pro názor, že živé i neživé systémy mívají vrozené sebe-regulační, sebe-organizující a sebe-léčivé schopnosti. Toto neustávající úsilí zabezpečit vyváženost (homeostáze) a přecházet na stále vyšší úroveň uspořádání a stability bylo detailně popsáno držitelem Nobelovy ceny a fyzikem I. Prigoginem v jeho práci „Řád z chaosu“ (the Order Out of Chaos), F.Caprou v práci „Bod obratu“ (The Turning Point), a E. Jantschem v „Sebeuspořádaném vesmíru“ (The Self-Organizing Universe). Z vědeckého pohledu mohou být „poruchy“ (perturbations) chápány jako podněty, povzbuzující systém ke znovuobnovení rovnováhy a k rozšiřování jeho komplexnosti, aby bylo dosaženo vyšší dynamické homeostázy.*)


PROČ NÁM DÁVÁ HOMEOPATICKÁ MEDICÍNA SMYSL

Důsledky poznání, že příznaky jsou projevy obranných snah našeho těla, jsou významné. Protože ale některé běžné léky způsobují potlačování příznaků, lze u nich pozorovat schopnost poskytovat dočasnou úlevu, ale to může vést k dalším novým a ještě vážnějším problémům, protože se zabraňuje projevům obrany těla a imunitním procesům. Takovým lékům bychom se měli vyhýbat a užívat je pouze v krajních situacích nebo při velkých bolestech nebo obtížích, při kterých bezpečnější léčba nepůsobí rychle nebo dostatečně.


Jelikož příznaky jsou signálem adaptace těla a jeho snahy bránit své zdraví, je rozumné používat léčby, které napodobuji moudrost těla. Homeopatická medicína je už dobře známou léčebnou alternativou, která ctí moudrost těla. Je to něco jako „léčebné bio-napodobování“ (medical biomimicry), při kterém se využívá mnoho rostlin, minerálů a živočišných substancí, vybíraných na základě jejich schopností k vyvolávání podobných příznaků, kterými trpí nemocný člověk.

Asi není žádnou náhodou to, že i dva z klasických způsobů léčby, které se zaměřují na imunitní systém a léčbu alergií, jsou odvozeny od homeopatického principu podobného (léčba podobného podobným).

 

Při léčbě, která vyvolává podobné příznaky, jako má samotná nemoc, má medicína blízko k bojovému umění „aikido“ (umění rozeznávat a přizpůsobovat se schopnostem útočníka a přesměrovat je proti němu).


Není žádným překvapením, že mnoho duchovních učitelů Východu buď prošlo výukou homeopatie nebo se stali jejími zastánci. Např. Svámí Satčidánanda a Svámí Ráma byli oficiálně vyškolení homeopaté, zatímco Šrí Aurobindo, Meher Baba, Jiddu Krišnamurti, Yogai Bhajan, Svámí Muktánanda, a Śrí Chinmoy byli známí tím, že sami vyhledávali tuto léčbu nebo ji obhajovali. Skutečnost, že mnoho z těchto duchovních učitelů také věří, že životní problémy nejsou skutečnými „problémy“, ale příležitostmi, abychom se učili, hraje důležitou roli pro vznik názoru, že příznaky nemoci jsou prostředkem pro vyjádření snahy těla se naučit, jak se adaptovat na svět kolem nás.
 

Známé latinské vis medicatrix naturae se vztahuje k „léčivé síle přírody“ a tato slova i koncepty jsou základem pro naturopatickou medicínu. I přes zdravý respekt k léčivé síle přírody si ani naturopaté ani homeopati nemyslí, že je efektivní ponechat tělo, aby se léčilo samo. Obvykle bývá nezbytné dát tělu určitý nástroj nebo péči, které mohou pomoci v tomto procesu léčby. Homeopatie a další přírodní léčby tak obohacují vlastní moudrost těla a jsou dobrým prvním stupněm k rozběhnutí skutečného léčení, které je na pozadí úlevy od příznaků nemoci.
 

Na závěr si ještě připomeňme nejznámější Hippokratův výrok: „V prvé řadě neublížit.“ Vypadá to, že už Hippokrates nám všem chtěl poradit, abychom nejprve vyzkoušeli bezpečnější metody, než se uchylovat hned k těžkým kalibrům, které nabízí mnohem nebezpečnější metodologie konvenční medicíny.

 


Odkazy:

[1] Walter B. Cannon, MD. The Wisdom of the Body. New York: Norton, 1942.

[2] Randolph Nesse, MD, and George Williams, PhD, Why We Get Sick: The New Science of Darwinian Medicine. New York: Times, 1995

Dana Ullman, MPH. Discovering Homeopathy: Medicine for the 21st Century. Berkeley: North Atlantic, 1991.


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/027269_medicine_symptoms_homeopathic.html)