6. Obezita: potíže způsobuje i hltavý způsob jezení

19.04.2013 22:04

Matthew Denos

Říkali vám někdy, abyste své jídlo konzumovali pomalu? Rodiče často vyzývají své děti, aby jedly přiměřeně pomalu a žvýkaly své jídlo kompletně. A ukazuje se, že to je dobrá rada. Nedávné průzkumy, prováděné třemi na sobě nezávislými skupinami, naznačují, že pomalý způsob jezení skutečně snižuje kalorický příjem a mohl by krotit i stále narůstající problém obezity.

Rychlí jedlíci sní více

V roce 2006 byla v časopise the Journal of American Dietetic Associationi zveřejněna studie, která se zaměřovala na otázky kolem rychlého způsobu jezení. Podle tohoto výzkumu rychlost konzumace jídla ovlivňuje to, kolik kalorií člověk stráví. V rámci této studie byly sledovány dvě skupiny dobrovolníků.

Lidem v obou skupinách bylo podáváno velké množství jídla a byli vybízeni, aby jedli tolik, kolik se jim chce. Avšak jedna skupina měla k dispozici velké lžíce a měla za úkol jíst rychle. Naproti tomu druhá skupina musela používat malé lžíce a dostala za úkol jíst pomalu a dávat si načas s prožvýkáním každého sousta alespoň 20x. Výsledek byl očividný: pomalu se stravující skupina zkonzumovala méně kalorií. Navíc byl přitom zaznamenán zajímavý fakt: ukázalo se, že pomalejší jedlíci zaznamenávali intenzivnější pocity nasycení po jídle, zatímco rychlí jedlíci se cítili naplnění méně.

Rychlí jedlíci a obezita

V další podobné studii, zveřejněné v roce 2008 v the British Medical Journal se došlo k závěru, že existuje významná spojitost mezi rychlostí konzumace jídla a obezitou. Ukázalo se, že rychlí jedlíci bývají znatelně náchylnější k nadváze a obezitě. A navíc ještě ti, kteří pokračují v jídle tak dlouho, dokud se necítí plní, mívají i častěji nadváhu. Rychlá konzumace jídla až do pocitu úplné plnosti se ukazuje být jako nejvlivnější kombinace pro přibývání na váze.

Rychlé jezení a hormony

Snad nejvíce překvapivým výzkumem v tomto ohledu byla zřejmě letošní studie, publikovaná v časopise the Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. Tato práce nám poskytla ještě lepší pochopení skrytých fyziologických efektů rychlého způsobu stravování. Podle závěrů z této studie rychlost konzumace jídel ovlivňuje hladiny určitých hormonů v našem těle, což zpětně působí na mozkové centrum hladu - hypothalamus, aby vyvolával pocity hladu nebo naplněnosti. Důležitou roli přitom hrají hormony PYY, GLP-1 a Ghrelin. Autoři studie zjistili, že hladiny hormonů PYY a GLP-1 se znatelněji zvyšují u těch lidí, kteří jí pomalu. A to je také důvodem, proč se tito lidé cítí dříve plní.

Také bylo zjištěno, že hladiny hormonu Ghrelin byly zvýšené ještě dvě hodiny po jídle u těch lidí, kteří jí rychle. A právě Ghrelin způsobuje, že cítíme hlad. Tento výzkum tedy potvrzuje předchozí studie. Vypadá to, že hladiny hormonů jsou odpovědné za pocity naplnění u pomalých jedlíků a za pocity hladu u těch, kteří jí rychle. Co je navíc ještě zajímavé, je skutečnost, že rychlí jedlíci se cítí jednak méně naplnění i po zkonzumování většího množství jídla, tak i pocit hladu se u nich dostavuje už během pár hodin.

Rychlost konzumace a dodržování diet

Zmiňované studie mohou poskytnout užitečné informace především pro ty, kteří se pokouší zhubnout nebo si udržet zdravou váhu. Máte ve zvyku jíst rychle? Jíte až do pocitu úplného naplnění? Pokud jste kladně odpověděli třeba i jen na jednu z těchto otázek, jste pravděpodobně ohroženi nadváhou. Pokud ale dokážete změnit své stravovací návyky a začnete jíst pomaleji, žvýkat svá sousta 20-30x před spolknutím, pak začnete snižovat i svůj kalorický příjem. A co je ještě důležitější, začnete se po svém jídle cítit plnější a bude vám déle trvat, než znovu pocítíte potřebu se najíst. Zpomalit rychlost jezení by možná mohla být ta nejlepší dietní rada, kterou někdo může dát. Zkuste si tedy vzít výsledky zmiňovaných studií za své a začněte jíst pomalu!
 

 

Použité zdroje:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18589027
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18940848
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19875483


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/028484_eating_habits_obesity.html)